Varroáza je mezi včelaři velmi obávanou nemocí. Pokud se rozšíří na vajíčka včel, kde se dále množí, může přejít nákaza až v masovou a včelstvo může vyhynout.
Projevy varroázy
Nákaza je v prvotní fázi velmi špatně zjistitelná. Zjistit ji můžeme po diagnostické fumigaci. V další fázi už můžeme vidět samičky roztoče varroa na podložce i na trubčím plodu.
Jedinci, kteří se vylíhli z kleštíkem napadených vajíček, jsou většinou velmi špatně vyvinutí. Mají zakrslá nebo žádná křidélka, nedovyvinuté nebo chybějící nožičky a kratší zadečky. Tito nakažení a nevyvinutí jedinci nemohou správně pracovat a snižují včelařovi výnosy. Včelař je pozná pouhým okem jednoduše.
Dalším projevem varroázy u včel je krátkověkost napadeného jedince. Tento projev včelař také velmi dobře pozná bohužel velkými úhyny v období od srpna do října. Celé včelstvo také může během zimování vyhynout.
Na dospělých včelách mohou být viditelní přisátí roztoči, kteří sají hemolymfu – krev včel.
Základní prevence varroázy
Preventivní ošetření i vyšetření nákazy varroázou jsou nařizováno Státní veterinární správou. Jednou ročně je nařízeno včelstva preventivně ošetřit. Je třeba se nařízeními Státní veterinární správy řídit a dodržovat je. Opatření musí být provedena na všech včelstvech a ve stejnou dobu, jinak se míjí účinností.
V případě nákazy je třeba vědět, jak moc je včelstvo nakaženo.
Je vhodné vybavit úly celoročními podložkami, na kterých můžeme pravidelně sledovat množství roztočů a analyzovat a vyhodnocovat výsledky napadení.
Je třeba také rozumně omezovat chemický boj, aby včely měly možnost si vypěstovat proti nákaze svoji obranyschopnost. Můžeme tím pomoci např. pravidelnou výměnou matek a omlazováním včelstva, což je jeden ze základních a jednoduchých způsobů.
Složitěji lze proti varroáze bojovat snahou vyšlechtit tzv. varroatolerantní včelstva. Tento proces je ale velmi zdlouhavý, s nejasnými výsledky a jeho snaha je trochu eliminována nutnými a nařízenými každoročními chemickými ošetřeními včelstev.